Dvojka je po dvou letech od vydání prvního dílu konečně tady. Jak jste možná zaregistrovali, Max Payne 2 se nám prezentuje s přídomkem – The Fall of Max Payne. Kdo je z vás alespoň trochu schopný angličtinář, dá si dohromady dvě a dvě, a vyjde mu, že přídomek má v češtině význam jako – Pád Maxe Payna. Jen to už naznačuje, že příběh bude rozhodně velmi zajímavý a bude stát za to. V prvním díle byla vyvražděna Maxova rodina a celý příběh byl vyprávěn retrospektivně. Ten retro styl zůstal i ve dvojce. Příběh je však jinak zcela jiný a točí se především kolem Maxe jakožto policisty New York Police Department a Mony Sax, což je nájemná vražedkyně, která je opravdu zajímavým tajuplným charakterem a hráč tak do posledních chvil neví, o co téhle ženštině vlastně jde.
Hned v úvodu se Max Payne probouzí v nemocnici, kde také začíná hra. Ovšem, z tohoto ústavu se nám Max vytratí, aby se tam mohl opět ve třetí části hry vrátit. Scénář je mimochodem velmi dobře propracovaný, pracuje s retrospektivním prvkem, který jsem již zmínil…
Myslím, že vás určitě budou bavit samotné levely. Některé jsou totiž zpracovány opravdu výtečně. Tak třeba ten, který můžete nalézt ve druhé kapitole hry, kdy se ocitáte na policejní stanici. Ta si žije naprosto svým životem, což mne opravdu fascinovalo. Policisté pracují u počítačů, další policista si povídá na recepci s prostitutkou, další zase provádí výslech s mužem, jemuž zemřela manželka. A pokud umíte anglicky, budete se jistě královsky bavit u různých „vymožeností“. Ono totiž slyšet takový rozhovor zmíněného policisty s oním mužem, to stojí za to… Autoři nezapomněli a tak se i tentokráte (stejně jako v jedničce) setkáte s tzv. psychoedelickými levely, tedy těmi, které se Maxovi zdají a které si kladou za cíl doplňovat zajímavý příběh.
I když to není vůbec podstatné, za vyzdvižení stojí i další „ptákoviny“, které si na nás autoři připravili. V jedné části hry se totiž setkáme s protivníkem, který si dlouhou chvíli zkracuje hrou na piáno, přičemž další ho pozoruje. Opravdu zábavná scéna – například jako ta, v níž si stoupnete před obrazovku svým kolegům na policejním okrsku – začnou vám nadávat, že přes vás nevidí… Během své cesty různými misemi si můžete dělat co chcete se zařízením. Pouštět plyn u sporáku, vodu, televizi, otevřít pračku nebo hrát na piáno. Dále třeba splachovat záchod, trhat toaletní papír, otevírat skříně. Jestliže máte grafickou kartu na trochu vyšší úrovni, dokonce se můžete vidět i v zrcadle…
Rozmanitost částí hry je poměrně slušná. Jednou například stojíte proti znepřátelenému gangu, podruhé musíte ochraňovat chlápka ve velké masce, v níž je bomba. Opravdu je zajímavá mise, kdy si vyměníte role. Max se totiž na chvíli vystřídá s nájemnou zabijačkou Monou, za níž budete hrát a příležitostně Maxovi pomáhat z vyšších pater budovy zbavit se nebezpečných zabijáků a nebo se budete muset vymotat z hořící budovy.
V novém dále se setkáte s novou technologií Havoc engine, která umožní věci, které vám určitě vyrazí dech. Jedná se totiž o engine, který se postará o to, aby se věci ve hře chovaly jen a podle fyzikálních zákonů. Pokud se těšíte se na legendární bullet-time, tak se nebojte, ve dvojce nechybí. Jedná o verzi 2.0 a má jedno velké plus – skákejte si jak chcete, adrenalin se totiž nespotřebovává! Autoři nejspíše přišli na to, že Max Payne 2 bez používání bullet-time (což se často komplikovalo v prvním díle právě díky nedostatku adrenalinu) jako by ani nebyl.
Co hodně potěší jsou hardwarové nároky. Hru rozběháte bez větších problémů se středními detaily a bez jakéhokoliv trhání i na takové sestavě, jakou je třeba Duron 900, 128 RAM a GeForce 2, což je ještě hroší sestava, než ta, která je uváděna v minimálních požadavcích pro spuštění.
Trochu zamrzí pár maličkostí. Tou je třeba absence multiplayeru, kterého jsme se nedočkali již v prvním díle. Musíme ovšem brát v potaz to, s čím již na hráče vyrukovali pánové z Remedy. Multiplayer by totiž byl takřka neproveditelný, v kombinaci s bullet-timem,uvedeným o něco výše. Druhým faktem, který už možná někdo z hráčů nepřekousne, je krátká doba hraní. Hra je rozdělena na tři kapitoly po několika částech a na délce hraní závisí také to, na jakou obtížnost hru hrajete. Celkově vzato ale hru dohrajete během pár hodin…
Max Payne 2: The Fall of Max Payne je bez debat výborná hra. Hlavní je příběh, napsaný skvěle a na jedničku, dále tu máme skvělou hratelnost spojenou s vynikajícím – legendárním bullet-timem. To vše doplňuje nádherná grafika a dobrý hudební doprovod s dabingem. Pánové z Remedy a Rockstaru se vytáhli a myslím, že na svůj výtvor mohou být plným právem hrdí…
